neděle 22. ledna 2017

Phoenix

V minulém příspěvku jsem psal o drakovi. Dnes bych chtěl napsat článek o phoenixovi.
Phoenix je pták červené až ohnivé barvy.

Popis Phoenixe

Phoenix (česky psán Fénix) je velký asi jako orel skalní.  Žije v horách a ve skalních průrvach. V pohádkách je také zobrazován na zlaté jabloni. Ano to je on Pták Ohnivák. Jeho krásný zpěv je inspirací ne jednoho skladatele. Dokonce se věří, že jeho zpěv je léčivý. Ano, když člověk poslouchá tento zpěv tak opravdu se jeho neduh zlepší. Je to ovšem dáno tím, že zafunguje tzv. placebo efekt.

Podobu phoenixe nemusím moc popisovat, jelikož se jedná o ptáka se vším co k ptakovi patří. Zobák, peří, kosti, nohy, to vše je stejné, jako u kteréhokoli zvířete z ptačí říše. Co ho tedy řadí do této kategorie? Je to rozmnožování.

Rozmnožování

Phoenix se rozmnozuje opravdu neobvykle. Phoenix zplane a z popela povstane nový, mladý phoenix. 

Jak to vlastně funguje? Když přijde čas páření, tak samice postaví hnízdo z kamení a písku a láká svým zpěvem samce. Ten se spaří se samicí a  odletí. Samici se v útrobách vytvoří vajíčko. To je ovšem tak veliké, že ucpe otvor,  který slouží k vyměšování trávicí soustavy. Způsobí to, že phoenix nemůže časem vypouštět z těla škodlivé plyny vzniklé trávení potravy. Plyny se v jeho těle hromadí, tím vzniká tlak. Jelikož trávením vzniká metan a syrovodík, které mají nízkou teplotu vznícení a tlakem se tato teplota ještě snižuje, tak se samice po několika málo dnech těhotenství vznítí. Je to největší oběť matky dítěti.

Vajíčko díky své vápené skořapce tuto spoušť přežije, a dokonce se v horkém matčině popelu dovyvine v mládě. Matka se vlastně štědrým způsobem pro svého potomka obětuje. Ve studených horských oblastech, tak poskytne lihnoucimu se vajicku tu největší teplotu co dokáže. Nakonec z popela povstane nové, plně soběstačné mládě. Phoenix žije 500 let.

V některých zdrojích se uvádí, že phoenix kždých 500 let přilétá do chrámu Héliopoly, kde vzplane a z popela se zrodí mladý. Proto bývá uváděn jako symbol nesmrtelnosti a věčného života.

Potrava

Phoenix se živí drobným hmyzem a červy, které vybírá z úžlabin a průrv skalních masivů.

Phoenix je krásný pták, který dnes patří do kategorie ohrožených a mystických druhů. Jeho život je sice ukončen bolestivou smrti, ale o to krásnější zvíře to je.

Literární výsky 

Phoenix není tak literárně vytížený jako drak. Můžeme se sním potkat v pohádce "O Ptáku Ohniváku" nebo se stal Brumbálovým přenašedlem v několika dílech příběhů o Herrym Potterovi. 

neděle 8. ledna 2017

Drak


Drak se objevuje napříč literárními a filmovými žánry, ale nejvíc je popsán v pohádkách. Z pohádek víme, že se živí princeznami. Může mít jednu, tři, sedm nebo dokonce čtrnáct hlav. Přebývá ve skalních slujích. Chrlí oheň nebo síru, létá z království do království a přemůže nebo dokonce i usmrtí ho Honza nebo Bajaja.

Popis draka

Hlava

Hlava draka se skládá z lebky velikých nozder, které slouží k dýchání a k odvětrávání ústní dutiny. Velké oči, s očními víčky. Duhovka bývá žlutá, čočka není kulatá, ale má tvar štěrbiny. Přední zuby jsou špičaté. Ty jsou určeny k trhání potravy. Zadní zuby jsou podobné křemeni a drak dokáže jejich stlačením vykřesnout jiskru. Za ústní dutinou je umístěn vak s hořlavým plynem (většinou to bývá vodík), který drak separuje ze vzduchu ve vysokých vrstvách atmosféry. Pokud chce drak chrlit oheň tak vypustí plyn z vaku a škrtne škrtacími zuby. Doba a intenzita chrlení závisí na velikosti a stáří draka. Za hlavou jsou umístěny ušní dutiny.

 

Krk

Krk draka je dlouhý a dobře pohyblivý. Neobsahuje totiž sedm obratlů, ale dvacet obratlů uspořádaných do řetězového spojení. Pomocí krku dokáže drak otočit hlavu o 360°.

 

Tělo

Tělo draka bývá pokryto šupinami. Kosterní stavba je podobná skotu, ale kosti jsou duté jako u ptáků. Na dotek je suché a teplé. Na hřbetní části je pancíř ze zrohovatělých šupin ze kterých vystupují ostny, které používá k obraně, když bojuje o území. Někteří draci ostny vystřelují s velkou přesností. Břicho draka je měkké a nechráněné. Je to Achillova pata draka.

 

Barva těla

Barva těla draka může mít celé všechny myslitelné zbarvení. Dokonce určití draci se mohou stát neviditelnými. Používají podobný systém mimiker jako mají třeba chameleoni nebo chobotnice. Barva se s věkem mění. V mládí je jasnější a během stáří bledne, ale nikdy nezbělá úplně. Mimo draků, kteří jsou albíni už od narození. Barva je také závislá na prostředí, kde drak žije. Barva mu slouží jako přirozené maskování.

 

Přední nohy

Přední nohy mají draci jako plno hodnotné končetiny, po kterých drak chodí. Drak má na nich čtyři prsty zakončené dlouhými drápy. Tyto končetiny používá k zachycení na převisech skal nebo na střechách tvrzí a hradů. Také si v nich drží potravu.

 

Zadní nohy

Zadní nohy jsou podobné dnešním savcům. Jsou svalnaté, aby udržely celou váhu draka. Drak po nich chodí jen na krátké vzdálenosti. Na končetinách má tři prsty zakončené drápy, které si obrušuje, aby byla pro něj chůze pohodlnější.

 

Křídla

Zásadním znakem draka (kromě chrlení ohně) jsou křídla. Tvoří je samostatný (třetí pár) končetin. Křídla jsou umístěny na hřbetu draka u úrovni předních končetin. Drak má křídla tvořené blánami s kosterní výztuží. Křídla obsahují křídelní drápy, které slouží k ochraně citlivých částí blan.

Život

Draci se líhnou z vajec, které samice naklade do hnízda. Hnízdo bývá umístěné v jeskyni se stropním odvětráváním, aby tvořil komínový efekt pro lepší temperování hnízda. Samice obvykle klade dvě až pět vajec. Zahřívá je dvakrát denně pomocí ohně, které chrlí z tlamy. Po vylíhnutí je drak plynně samostatný a matku nepotřebuje.

Draci se živý nejdříve drobnými savci, jako jsou veverky, zajíci a potkani. Později zahrne do svého jídelníčku ovce, srny, divoká prasata, někteří dokonce loví i ryby. Kořist sní beze zbytků. Drak má podobné trávení jako had. Kořist sice rozkouše (roztrhá), ale včetně kostí. Pak si zaleze někam do jeskyně a tráví.

Drak dosáhne tělesné dospělosti v průběhu prvního roku života. Ovšem pohlavně je dospělí až do pěti let. Páření probíhá za letu a je doprovázeno kouřem, který samec chrlí z nozder. Je to obrané maskování pařících se draků, kteří jsou při této činnosti velice zranitelní.
V období stáří se draci přesunují na ostrovy v Jižní Americe. Známé také jako Ohňová země, kde dožívají a umírají¨.

Literární výskyt

Draci se vyskytují v celé řadě příběhů. Nejznámější draci jsou z filmu Jak vycvičit draky, Harry Potter a ohnivý pohár, Harry Potter a relikvie smrti nebo seriál Lovci draků. Z ryze české tvorby to je 60% všech pohádek. Z nich například Princové jsou na draka, Za humny je drak nebo Bajaja. V českých pohádkách chtějí draci princeznu buď za ženu a nebo sníst. Většinou je ovšem drak zabit nebo vyhnán z království. Draka zabijí (ve většině pohádek) bojácný český Honza, který od kouzelného dědečka získá divotvorný meč a draku usekne hlavu a nebo hlavy. To byl jen jeden příklad za všechny.


Prolog mýtická zvířata

V tomto miniseriálu budu psát o mýtických zvířatech. Jsou to zvířata, na které nejsou fyzické důkazy jejich existence. Vše ale co v této sekci bude napsané jsem buď slyšel, někde vyčetl, a nebo jsem si vymyslel. Proto pokud s nějakým popisem nebo názorem nebudete souhlasit napište mi to prosím do komentářů. Můžeme o tom vést spory můžeme s tím i nesouhlasit, ale to je tak vše co s tím můžeme dělat.

V dalších článcích se budu snažit popsat např: Draka, Phoenixe, Nessie, Čupakabra a dalších. Články nebudou vycházet v tomto pořadí, ale pořadí jaké určím podle spokojenosti kvality jednotlivých příspěvků. Do komentářů můžete psát další návrhy na zvířata, které tu mám popsat.

Rozhodně se nesnažím vykrádat novou knížku Fantastická zvířata a kde je najít od J. K. Rowling. Zatím jsem nemě možnost tuto knížku číst a ani jsem neviděl film dle této knihy natočený.

Příjemnou četbu a ničím nerušenou četbu.

středa 4. ledna 2017

Motivace



V minulém příspěvku jsem psal o předsevzetí. Úmyslně jsem se nerozepisoval o tom, jak se motivovat tím, aby se předsevzetí dodrželo. Ono by to totiž vydalo na samostatný článek. A ten je tu.

Nechci se tu rozepisovat o filozofickém významu slova motivace. Spíše chci zauvažovat nad tím jak motivaci využít k zlepšení sebe sama. Jistě se každému z vás-nás stalo to, že se nám do něčeho opravdu, ale opravdu nechce. A jak si to něco zpříjemnit než se motivovat něčím co nás baví a co nás potěší.Tady bych se chtěl pozastavit nad časem uskutečnění motivace a časem k uskutečnění toho do čeho se nám moc nechce.

Jistě se vám stalo tato modelová situace. Mám napsat referát do školy. Sedím u počítače, koukám na prázdnou stránku dokumentu Word a téma ne a né se objevit. Tak pustím internet ten je plný inspirace. Najednou se objeví upozornění na nahrané nové video z kanálu mého oblíbeného interpreta na youtube. No nemůže se nic stát a pustím si ho. Po jeho shlédnutí si v duchu říkám no nic moc minulé bylo lepší a abych si ho připomenul tak si ho pustím. V tom mě napadne, že bych ho mohl sdílet na facebooku, jestli mají moji přátelé stejný názor. Čas plyne a já nemám ani řádek z původní práce co jsem chtěl dělat. V duchu si říkám, "Proč jsem se nemotivoval!" třeba tím, že si to video pustím až to napíšu.

Toto byla jen modelová situace a  podobnost s vaším prožitkem je jen čistě náhodná. Touto situací jsem chtěl naznačit to, že je lepší si nepříjemnou věc nebo čin zlepšit tím, že na jeho konci mě čeká něco co mě potěší.

Čím se vlastně se motivovat? Na to není tak jednoduchá odpověď. Je to věc dosti individuální. Někomu stačí vidina toho, že pude ven. Někomu zase, že nepůjde ven. Žena třeba muže motivuje tím co nemá (na sobě) než tím co má. Lednička naopak motivuje tím co má(v sobě) než tím, co v ní chybí. V pohádkách král motivoval prince, když měli vysvobodit princeznu ze spárů zlého draka, tím že jim slíbil odměnu. Nejčastěji to bylo půl království a princeznu za ženu, truhlu s pokladem (to se týkalo Honzy, který se tam občas připlet) a v nejhorším případě dostali jen diplom. To bylo tehdy když bylo království chudé a princezna ošklivá. Sportovce třeba motivuje k lepším výkonům vidina medaile a odměny od svazu. No jak od kterého. Například za první místo a zlatou medaili na OH v Riu dával český olympijský výbor 1,75 mil korun, ale výbor spojeného království nedával vůbec nic. Jejich sportovci závodily pro čest a titul. Hold jiný kraj, jiný mrav. Takových to příkladů je celá řada. Nebudu je uvádět všechny.

Ještě bych chtěl přispět zážitkem z dětství. Když jsem bydlel u našich v baráku, tak jsem musel každý týden v sobotu dopoledne vyluxovat. V sobotu dopoledne dávali v televizi ty nejzajímavější pořady nebo sportovní přenosy. Jak mě rozčilovalo, když jsem v pondělí přišel do školy a tak se o nich kluci bavili a nemohl přispět do debaty. On prostor na luxování nebyl velký, ale luxovali jsem vysavačem, který měl místo sáčku nádrž z vodou. Vysávané nečistoty se  filtrovali přes tuto lázeň. Vysavač byl těžký a manipulace s ním byla neobratná. Neměl jsem tuto práci rád. Stávalo se, že jsem si připravil tuto obludu a věděl jsem, že běží v televizi sportovní přenos. Měl jsem ho puštěný na pozadí a než jsem to celé složil tak jsem se zakoukal a přestal vnímat čas. Vždycky mě do reality vrátila máma, když se náhle objevila ve dveřích a já spatřil její přísný učitelský pohled. Dodnes si pamatuji slova která vždy následovala. "Dokud nebude vyluxováno, tak nebude oběd!" Co my zbývalo šel jsem luxovat. Kdo vyhrál jsem nevěděl a doma bylo relativně uklizeno. Dodnes nechápu proč to muselo být zrovna v sobotu dopoledne. Návštěvy k nám nechodili a když přišli tak se stejně uklízelo před tím než měli přijít. Po té co jsem se odstěhoval jsem si dal pravidlo, že nikdy nebudu luxovat v sobotu dopoledne. Za 4 roky co bydlím osamostatněn jsem byl nucen toto pravidlo dvakrát porušit. Jednou protože vánoce vyšli na neděli a v sobotu jsem stavěl stromeček. Tak jsem luxoval, aby se spadané jehlicí nerozneslo po bytě. Podruhé jsem na toto pravidlo zapomněl, protože moje přítelkyně začala uklízet a já ji chtěl pomoct tak jsem se chopil vysavače. Oba jsme si to uvědomili až bylo skoro hotovo. Nedělal jsem z toho tragédii a ta odměna byla sladká. Přítelkyně upekla na odpoledne ke kafi výborný koláč. Pointa tohoto příběhu je ta, že když jsem přišel po čase v sobotu dopoledne k našim na oběd tak se neluxovalo. Ptal jsem se proč, tak jsem dostal odpověď, že to není tak často potřeba. Má další otázka směřovala jakým strojem se tento úkon provádí. Tak mi bylo odpovězeno, že si koupily nový lehký vysavač, protože kdo by se stou krávou těžkou tahal.

Tento blok ukončil frází: "Směle do toho a půl je hotovo."

neděle 1. ledna 2017

Předsevzetí

Skoro každý na začatku roku řeší jaké si dá s Novím rokem předsevzetí a většina je dřív nebo později poruší.
Klasické je, "Budu hubnout!" po týdnu až 14 dnech toho člověk stejně nechá. Tyto věci beru podle sebe. Mám slabou vůli, ale o to víc se snažim něco stím dělat.
Další předsevzetí, které mě napadá je " Už nebudu pít!" Ne není to název písně od skupiny Rybičky 48, ale povzdech po Silvestrovské noci v rámci ranní kocoviny.
Proč si tedy dávat předsevzetí, když je člověk poruší? Já si myslí, že je to proto, aby člověk začal nový rok se spanilou a poctivou myšlenkou, že něco zlepší. Ať už pro sebe nebo pro své blízké. Je až s podivem kolika z nás se tato myšlenka dotkla a kolik z nás už ji použilo a převedlo v čin.
Pokud patříte mezi ty, kteří si dali do nového roku nějaké to přecevzetí. Tak vám přeju, ať vaše vůle je silná a vydrží vám co nejdýl. No a těm ostaním radímm, nezoufejte a příští rok to zkuste znovu. Jednou se to povést musí.